

Krátká úvaha šamana-s68 o příčinách porážky Germánů v Rusku za druhé světové války.
Hlavní příčinou odchylek od logického uspořádání věcí a dalších nedostatků,na které němečtí vojáci naráželi,nebylo nic jiného než životní postoje a osobité pojetí života ze strany většiny obyvatel Ruska.Značné procento sovětské populace tvořily rolníci(mužici),jejichž životní filozofií a krédem byla pro Středoevropana zcela nepochopitelná a bezbřehá pasivita.Ruský mužik si před příchodem špatného počasí obstaral a opatřil zásoby potravin,krmiva a paliva v takovém,které pokládal za dostatečné,a když se počasí zhoršilo a cesty se změnily v blátivé řeky,hibernoval způsobem,jenž připomínal zimní spánek medvěda,ježka nebo křečka.Rozdíl byl jen v tom,že jeho tělesná teplota,pokud měl dostatek paliva,nepoklesla,jeho krevní tlak,pokud ho měl v pořádku,se nesnížil a ani se mu podstatně nezpomalily metabolické pochody,ovšem jen v případě,že jeho odhad množství potravin potřebných k překlenutí tohoto období příliš nekolidoval se skutečností.Toto klidové období přerušoval jedině za tím účelem,aby nakrmil dobytek a donesl vodu.
Nebylo prostě myslitelné,aby ruský mužik v životu a zdraví neprospívajícím obdobích roku vycházel ze světnice a po hlavě se vrhal do práce.V takové období sedí,leží,sbírá síly a čeká až se počasí umoudří.Německou okupaci vnímal mužik jako osud,tedy stejně jako existenci Lenina,Stalina,kolchozu a loňského sucha Byl dalek tomu,aby případnou zkázu svého primitivního obydlí hluboce oplakával,aby něco namítal proti vojákům,kteří se nahrnuli do jeho obydlí,pokud ještě stálo,nebo aby si snad dokonce stěžoval když mu vojáci houně z jeho postele vyházeli na mráz a nedovolili mu je přinést dřive než druhý den ráno(blechy,vši a štěnice totiž v mrazu do rána pomrzli).
Na pokračování se pracuje :-)
A protože se náčelník nechtěl nechat zahanbit tak je tu také jeho krátká úvaha pro změnu o tom :
Co by bylo – Kdyby nebylo skotských keltů
Průměrný Angličan si v domě, který nazývá svým zámkem obleče národní oblek – nepromokavý kabát – patentovaný chemikem Charlsem Macintoshem z Glasgow, Skotsko.Cestou do práce jde po cestě, jejíž povrchové složení vynalezl John Macadam of Ayr, Skotsko. Řídí anglické auto vybavené pneumatikami, které vynalezl John Boyd Dunlop, zvěrolékař v Dreghorne, Skotsko.V práci dostane poštu. Na listech jsou nalepovací známky, vynalezené Johnem Chalmersem, knihovníkem a prodejcem knih z Dundee, Skotsko.V průběhu dne používá telefon vynalezený Alexandrem Grahamem Bellem, narozeným v Edinburghu, Skotsko. Doma jeho dcera jezdí na bicyklu, který vynalezl Kirkpatrick Macmillan, kovář z Thornhillu, Dumfriesshire, Skotsko..Večer sleduje zprávy v televizi – vynálezu Johna Logie Bairda z Helensburghu, Skotsko - a poslouchá reportáž o U.S. Navy – námořnictvu USA – založeném Johnem Paul Jonesem z Kirkbean, Skotsko.Před genialitou Skotů nemůže Angličan nikam utéci. Bylo mu právě připomenuto tak mnoho ze Skotska, že si v zoufalství sebere bibli - jen na to, aby se dozvěděl, že první zmíněný člověk tam je Skot – král James VI. – který autorizoval její překlad. (vydání anglikánské církve).Může sáhnout po skleničce – ale právě Skoti mají nejlepší pálenku na světe.Může sáhnout po pušce a skončit to všechno, ale puška nabíjená ze zadu (zadovka) byla vynalezena kapitánem Patrickem Fergusonem z Pitfours, Skotsko.A když unikl smrti, může sám sebe najít na operačním stole při tom, jak mu dávají injekci penicilínu (objev sira Alexandra Fleminga z Darvelu, Skotsko), nebo podávají chloroform (anestetikum objevené sirem Jamesem Young Simpsonem, porodníkem a gynekologem z Bathgate, Skotsko).A až přestanou působit anestetika, nenajde vůbec pokoj, když zjistí, že zákrok byl bezpečný jako Anglická banka (Bank of England), založená Williamem Patersonem z Dumfries, Skotsko.Možná mu zůstane jediná naděje, dostat transfůzi dobré skotské krve, která by ho oprávnila se optat – “Wha´s like us?” (Kdo se nám vyrovná?).
Něco z dějin
Četl jsem,že francouzký filozof Ernest Renan kdysi napsal:"Jen málo jiných ras mělo tak poetické dětství jako Keltové-nic jim v něm nechybělo-mytologie,lyrika,epopej,romantická imaginace ani náboženské cítění."
Doba do které můžeme klást počátky dějin Keltů,sahá do začátku 2.tisíciletí př.n.l.Jednotlivá období keltského rozvoje se,ale prolínala a nelze stanovit přesnou dobu,kdy jedno skončilo a druhé začínalo.K významným změnám došlo právě ve 4.století př.n.l. kdy nastala expanze tzv.historických Keltů různými směry i zpět k nám,kde oživili kulturu svých velmi blízkých příbuzných v Čechách už usedlých.

Závist u Zbraslavi-asi nějvětší Keltské oppidum v Čechách.
Ze zastávky Na Beránku vede cesta z Modřan přes Točnou do Zbraslavi.Pokud pojedete autobusem sejděte ulicí Na Výšině ke Komořanskému potoku,kde narazíte na zelenou značku a dáte se po ní vpravo.V Točné na náměstí začíná žlutá značka a jde do přírodní rezervace Šance se skalnatými svahy a jejich vzácnými rostlinými a zvířecími obyvateli.Rezervací vede naučná Keltská stezka,která oproti žluté nabízí jeden nezapomenutelný kousek cesty s výhledy na barevné svahy a údolí.Na kamenité cestě dolů lemované vřesem dobře oceníte dobré turistické boty Z vyhlídkového místa,kde uvidíte i cíl cesty Zbraslav,se budete muset kousek vrátit zpět,pak pokračuje Keltská stezka vlevo,kde se u altánku setká se žlutou a ta vás dovede přes zastávku na Závisti podél Vltavy k vlakovému nádraží Zbraslav.Odtud si můžete udělat krátkou odbočku do minizoo,kde můžete vidět lišky,poštolku,káňata,divoká prasata a další zvěř.Od nádraží vede červená značka přes most až na Zbraslavské náměstí.Autobusy tu jezdí každou chvíli a na Smíchovském nádraží jste za 15minut.
Keltské oppidum na Závisti
Podle archeologických výzkumů bylo oppidum na Závisti jedním z nejmocnějších a nejbohatších hradišť. Délkou valů 9 kilometrů a rozlohou 170 hektarů patří mezi nejmohutnější pevnostní soustavy v celé Evropě. Rozkládá se na pravém břehu Vltavy naproti Zbraslavi, na dvou protilehlých vrších Šanci a Hradišti.
Historie hradiště sahá až do doby kamenné, podle nejnovějších archeologických průzkumů zde pravděpodobně sídlil keltský král a hradiště zřejmě bylo i náboženským centrem keltského obyvatelstva. Svědčí o tom areál zdejší svatyně s oltářem, který je nejstarší zděnou stavbou v Čechách a jedinou svého druhu ve střední Evropě.
Významnější částí oppida je Hradiště, které se nachází více na jihu. Dostaneme se k němu ze Zbraslavi po zelené, modré nebo žluté turistické značce. Cesta nás povede strmým kopcem na rozcestí, ze kterého se můžeme vydat na východ směrem k akropoli, nebo na západ k prostoru zvanému Balda. Ta byla podle všeho sídlem keltského vládce, zatímco akropole bývala centrem duchovním. Uvidíme zde nápadná seskupení valů – zdi a zídky postavené z kamenů bez použití malty.
Zdroj : Náčelník keltů Charles a Šaman-s68
Keltové
Jsou prvními Evropany žijícími na sever od Alp, kteří se objevují v písemných pramenech. Ve své době ovládali starověký svět ze západu na východ od Irska po Turecko a ze severu na jih od Belgie po Španělsko a Itálii. Jejich přítomnost byla zaznamenána i v Egyptě za Ptolemaiovců, kde se podle jednoho ze starověkých letopisců, pokusili o státní převrat. Vyplenili Řím, napadli Řecko a zničili všechny armády, které proti nim dokázaly řecké městské státy vyslat. Jejich dokonalé zbraně a pevné válečné vozy drtily všechny protivníky.
Podle Tita Livia (59 př. Kr. – 17 po Kr.) v době, kdy v Římě byl králem Tarquinius Superbus (asi 534 – 508 př. Kr.), „ Biturigové měli svrchovanou moc nad Kelty, kteří obývali třetinu Galie. Biturigové dávali Keltům krále. Tehdy to byl Ambigatus. (…) Za jeho panování byla Galie tak plodinami úrodná a lidnatá, že se zdálo téměř nemožným vládnout nad tak početným lidem.“
Pravděpodobně toto tvrzení způsobilo, že někteří dějepisci devatenáctého století psali o „keltské říši“ ve starověké Evropě. Jakákoli podobnost s říšemi, jak je známe, je ve skutečnosti falešná. Nevíme totiž o žádném nepřerušovaném sledu keltských vládců, kteří by měli svrchovanou a rozsáhlou politickou moc nad četnými podřízenými národy. Přesto toto diskutabilní označení ospravedlňuje to, že v době expanze se keltské kmeny a jejich konfederace rozlévaly po celém starověkém světě s výzvou všem, kdo se jim postavili, a v dobytých územích se usazovaly jako vládnoucí skupiny. Tímto způsobem se Keltové dostali na Iberský poloostrov, do severní Itálie, na východ do míst, kde jsou dnes Čechy, Morava a Slovensko, údolím Dunaje pak až k Černému moři a dokonce i do Malé Asie, kde ve třetím století před Kristem založili stát zvaný Galatie.
Na přelomu letopočtu byly keltské kmeny rozdrceny římskou říší a jejich civilizace začala ustupovat k severozápadnímu pobřeží Evropy. Tady dnes s obtížemi přežívají dědicové tří tisíciletí nepřerušené kulturní tradice. Z národů stále považovaných za keltské – Irů, Skotů, obyvatel ostrova Man, Velšanů, Bretonců a obyvatel Cornwallu – jen dva miliony lidí používají keltského jazyka, jedinou skutečnou známku své keltské identity.