Keltští bohové
Taranis
Kladivo či spíš palici také často třímá jiný z bohů - Sucelus. Ten bývá navíc vybavený i něčím, co připomíná soudek nebo bečku. Mohlo by to ukazovat na to, ře je Sucelus ochráncem bednářů, nebo pivovarníků neboť pivo bylo v keltském světě velmi rozšířené a možná také rybářů, kteří v sudech vozili svoje úlovky z pobřeží do vnitrozemí. Ochráncem rybářů a mořeplavců byl také Mannan. A už se mi stalo, co jsem nechtěl, začínám se zamotávat.
Teutates
je považovaný za druhého nejmocnějšího boha po Taranisovi. Jeho rankem byla především válka a boj všeho druhu. Postupem času se přidal patronát nad "válečnými" řemesly - kovářství, výroba bojových vozů, stavba opevnění, výroba luků a splétání lan. Přirozeně se vyznal v léčení nejrůznějších zranění a měl přehled o léčivých rostlinách. Keltové v Galii mu říkali Toutorix neboli Král kmene, nejspíš právě pro válečné umění, které bylo podmínkou přežití kmene. Neustále bylo nutné se buď bránit nájezdům odjinud, nebo zase podnikat tažení k sousedům kvůli kořisti. Teutatesovi se obětovalo ponořením obětiny do vody, nebo do bažiny. Ta byla z hlediska oběti lepší, protože lépe vyjadřovala oběť do země, tedy do podzemního Jiného světa. Často se Teutates zobrazuje, jak máčí bojovníky v kotli. Nejspíš to má souvislost s legendami o kouzelných kotlích, v nichž se vařil kouzelný nápoj, případně koupel. Obojí mělo dát bojovníkům nadlidskou sílu a neporazitelnost ve válkách.
Cernunnos
byl vládcem lesů, lesní zvěře, duchů, víl, bludiček a skřítků. Na každém vyobrazení má na hlavě jelení parohy a jeho věrnou průvodkyní je bílá laň nebo jelen. Oba zvířata jsou posvátná a lákají pocestné do záhuby. Takové postavy dobře známe z pohádek. Cernunnos býval ochráncem stromů, jež Keltové uctívali. Právě prostřednictvím stromů je někdy spojovaný s Esem, bohem větru, jež má také nad stromy moc. Ale není jediný, například Taranisovým stromem je houževnatý dlouhověký dub.
Esus
Ogma
